osobní rozvoj

Pět jednoduchých pravidel – část 1.

By 27.12.2015 No Comments

Autor: David Novák, 1/2016

Pět jednoduchých pravidel, které hrají klíčovou roli v lidském životě, aneb žijte jako moudří (Ef 5,16)

Řekli bychom to je hezký text – žijte jako moudří, jenže jak? Podíváme se na knihu Přísloví, konkrétně na mravence…

  • Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš. Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu. Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku? Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec. Př 6, 6 – 11
  • Mravenci, národ bez síly, a přece si zajišťuje v létě pokrm… Př 30, 25

1

…opatřují si potravu celé léto. Tedy trvá jim to dlouho a na první pohled není nic vidět. Podobné je to i se stavbou mraveniště. Není nic vidět a najednou vidíme mraveniště. Podobný princip platí v každé oblasti života. Mohli bychom ho shrnout do slov:

Hodnota toho, v čem se chceme někam posunout, roste tehdy, pokud investujeme po malých částech a pravidelně.

Možná nejlépe je to vidět na cvičení. Člověk jednoho dne zjistí, že potřebuje něco dělat se svojí váhou. Proto neváhá, dá si několika denní půst, který prokládá dennodenním během. Závěr jeho úsilí je bolest žaludku, pocity závratě a namožené nohy. Závěr – už týden běhám, nejím a váha se nemění! Nemá to smysl. Vyvineme krátkodobé úsilí, a když nepřijde výsledek, uděláme závěr, že „na to nejsme“. Nejde ale jen o tělesné cvičení. Určitě není chybou strávit dlouhý čas četbou Písma, modlitbou, ale dopředu nás posune pravidelnost. Pokud hledáte Boží vůli, potom tu zřejmě nepoznáte během jednoho dne sebeintenzivněji stráveného s Bohem, ale skrze smysly vycvičené naslouchat Bohu. Klíčem k úspěchu je pravidelnost, ne kvantita. Bible tuto vlastnost nazývá „věrnost“ a jedná se o jednu z nejvíce hodnocených kvalit v Písmu. Moje první otázka tedy zní, co smysluplného a bohulibého děláme pravidelně, aniž bychom to dělat museli.

2

Pokud zanedbáme některou z malých věcí, následky se zpravidla nedostaví okamžitě.

Kniha Přísloví hovoří následujícím způsobem: Trochu si pospíš, trochu si zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a tvá chudoba přijde jako pobuda (Př 6,10). Chudoba přijde… až jednou, ne okamžitě. Bude to fungovat jako reklama, která říká, půjčte si a rok nemusíte nic splácet. Rok to stoprocentně platí! Ale pak… Stejně je tomu s duchovním životem. Člověk žije jako kdyby PB nebyl a ono se většinou okamžitě nic nestane. Moje druhá otázka je, zda jsme něco dobrého a bohulibého nezačali, ale nějak to „vyšumělo“. Proč? Co se stalo?
A následuje pravidlo číslo tři, které jsem již naznačil v druhém bodě.

3

Z malých krůčků, zanedbání, se stanou špatné návyky. Neboli zanedbávání jistých oblastí má stoupající efekt.

Jeden den, týden, měsíc se nic moc neděje, ale… najednou nás bolí záda, jsme Pánu Bohu velmi vzdáleni, vzdalujeme se svému partnerovi a dětem, máme pocit, že se nám život vymyká z rukou a my jsme jím spíše vláčeni. Slovy Přísloví se dostavila chudoba, nebo slovy reklamy rok, kdy jsme nespláceli, skončil. Smutné je, že člověk se brání přiznat si, že je tím sám vinen. Začne vzpomínat na úžasnou křesťanskou konferenci či ztišení, na skvělý sbor který navštívil nebo kam chodil atd. Po těchto vzpomínkách a pohledu na svoji špatnou situaci vše uzavře konstatováním ve smyslu, že ho opustil Bůh, že chodí do nemožného sboru či církve atd. Tedy jinými slovy vinni jsou druzí. Někdy tomu tak může být, ale často možná chyba bude někde jinde. Třetí otázka zní, zde se ti některé oblasti života nezačaly vymykat.

Pokračování příště…